• Fany pes

    Epilog

      Místní noviny v jednom malém městě blízko řeky otiskly na osmé straně krátký článek o muži, kterému nedávná povodeň odnesla dům a veškerý jeho majetek. Článek vyprávěl o tom, jak muž projížděl krajinou podél řeky a hledal svého psa, kterého voda také odnesla. Zůstalo mu jen auto, v něm přespával. Oblečení měl jen to, které měl na sobě, ale přesto stále vytrvale a tvrdohlavě hledal svého psa.   Noviny tak žádaly své čtenáře o pomoc a popřály neznámému muži hodně štěstí při jeho hledání. Příběh končil přáním, aby vše dobře dopadlo.   My už ale víme, jak celý příběh skončil a víme i to, že příběh Fany byl o hodně zajímavější…

  • Fany pes

    Konec cesty

      Několik hodin podřimovala ale spíš byla vzhůru, než že by opravdu usnula. Vždy jí dělalo problémy usnout s prázdným žaludkem a na pohupujícím se gauči uprostřed dne to bylo téměř nemožné. Slunce svítilo vysoko na obloze, ale husté mraky ho téměř dokonale zakrývaly a nebylo tak žádné nepříjemné vedro. Nad řekou vanul vítr, který Fany příjemně ochlazoval a čas od času přinesl nějaké zajímavé pachy. Mít svůj pytel s granulemi, byla by Fany skoro spokojená.   Otevřela jedno oko a zkontrolovala, jestli pytel s granulemi je opravdu pryč. A stejně jako mnohokrát předtím, i tentokrát se smutně přesvědčila, že na gauči kromě jí samotné nic dalšího není. Řeka pomalu tekla, nad vodou…

  • Fany pes

    Rybáři

      Párek z předešlého dne byl dobrý, ale ráno byl téměř stejně zapomenutý, jako ten předešlý den. Někde vzadu v hlavě byla příjemná vzpomínka na hodnou holku a teplý párek, který jí hodila, ale žaludku to bylo jedno. Žaludek má tu nepříjemnou vlastnost, že žije jen přítomností a minulost ani budoucnost moc nehrají roli. Byl tu nový den, a i když neměla takový hlad, jako včera, pocit prázdného žaludku byl neodbytný a hlavně nepříjemný. Pro Fany, která téměř neznala, co je hlad, to byla nová zkušenost. Nebylo ale o co stát a klidně by to s nějakým člověkem vyměnila za pytel granulí. Třeba i kočičích.   Kdyby se jí zeptal nějaký pes, asi…

  • Fany pes

    Dům na vodě

      Hned po probuzení odhodlaně prohledala celý gauč, ve víře že granule budou na svém obvyklém místě a ona zažene ten hlad, který už začínal být neodbytný. Kručení v břiše se ozývalo častěji a občas ho doprovázely mírné křeče. Zatím jen slabé a spíš nepříjemné. Fany věděla, že se musí něčeho najíst. Ale čeho?   Pozorovat ryby, jak plavou kolem gauče, byla zábava a několikrát hrábla tlapou do vody. Spíš, aby se ujistila, že obraz je skutečný, než že by měla snahu něco opravdu chytit. Všechny ryby v ten okamžik zmizely a nějakou dobu trvalo, než se zase vrátily a bezstarostně doprovázely Fany na její cestě. Skočit do vody, ve snaze nějakou…

  • Fany pes

    Psí spřežení

      Nový den nezačínal pro Fany nejlíp. Svým způsobem si uvědomovala výjimečnost své situace, ale nedokázala si to spojit s nepřítomností svého pána. A přitom právě ta ji už začínala opravdu trápit. Její vnitřní hodiny se už naléhavě ozývaly s tím, že doba, kterou strávila bez svého pána, je nepříjemně dlouhá. Kdyby byla ve svém domě, vylezla by ven malými dvířky na zahradu a tam by se vyhřívala na slunci. Trochu by se proběhla po trávě a vynadala ptákům, co jí sedají na trávník. A pokud by byl dobrý den, měla by příležitost vynadat i pošťákovi, ať se drží od jejich domu dál. Možná by jí stačila aspoň ta snídaně.…

  • Fany pes

    Jídlo a hlad

      Fany se probudila do podmračeného dne. Od doby, co skončily ty dlouhé deště byl tohle první zamračený den. Pro ni v tom ale moc velký rozdíl nebyl. Na oblohu se nikdy moc nedívala, proč taky? Žádné jídlo se tam nevyskytovalo a i kdyby, bylo by moc vysoko. S jejím špatným zrakem pro ni všechno, co bylo daleko, zůstávalo trochu v mlze a oblohu měla vlastně zamračenou pořád.   Jeden důležitý rozdíl tady ale byl – když bylo pod mrakem, nehřálo tak slunce. V chladných dnech to bylo fajn, válet se v trávě na sluníčku a nechat si ohřívat kožich. Když bylo moc teplo, to už se Fany naopak nelíbilo. To…

  • Fany pes

    Pes a jeho kluk

    Noc nebyla tak příjemná, jako těch několik předchozích. Těsně po západu slunce začalo trochu pršet a Fany se musela krčit na gauči a snášet nepřízeň počasí, jako nějaký pouliční pes. To nebylo nic pro ni, ale neměla na výběr. Opustit gauč nepřicházelo v úvahu a také tu byly granule. Ty by neopustila nikdy. Naštěstí déšť netrval dlouho a díky teplému vzduchu zase rychle usnula. Přesto jí to připomnělo nepříjemnou skutečnost, že už nemá střechu nad hlavou. S tím ale zrovna nemohla nic dělat, proto raději usnula, i když nekonečné šplouchání vody jí s tím moc nepomáhalo.   Ráno ze všeho nejdřív zkontrolovalo stav granulí a teprve když byla spokojená s množstvím granulí ve svém…

  • Fany pes

    Bílý prášek

      Další den se Fany vzbudila až když jí slunce začalo svítit do očí. Tohle neměla ráda. Nejradši se budila, když ještě byla tma a pán připravoval snídani. Sobě dělal vajíčka se slaninou a vždycky jí kousek slaniny nechal. Jó to byly časy.   Pak se ale stalo, že pán několik dní nebyl doma a staral se o ní soused. Ten jí dával také slaninu, ale jen proto, že by se jinak zkazila, a to už není ono. Když se konečně pán vrátil domů, voněl nějak jinak a dlouho mu trvalo, než se vrátil ke svému pachu, ale přitom se k němu nikdy nevrátil úplně. Na břiše měl nějakou divnou…

  • Fany pes

    Supi

      Ráno přivítala Fany v dobrém rozpoložení. V noci se dobře vyspala, nic ji nebudilo a nepršelo na ni. Stále měla kde ležet a rychlou kontrolou čumákem se přesvědčila, že má i granule. Když už byla v tom, dopřála si pořádnou snídani. Potřebovala doplnit energii. Lidé vůbec netuší, jak namáhavé je ležet celý den na gauči. A pak ještě celou noc. Granule zapila vodou z řeky. Chutnala trochu jinak, ale nedokázala poznat čím to je. Zážitky z předchozího dne už vybledly a měla takovou žízeň, že by vodu vypila i tak. Nebyla žádný hloupý vořech, takže věděla, že teprve po snídani může čůrat a kadit. Neměla jinou možnost než to dělat…

  • Fany pes

    Smrad a hnus

      Fany už dávno neměla tak lehký spánek, jako dřív a hned tak něco ji nevzbudilo. Teprve když se jí do kožichu opřelo vycházející slunce a kolem hlasitě zpívali ptáci, vzbudila se. Pomalu otevřela oči, líně protáhla přední nohy, pak zadní a dlouze si zívla. Posadila se a rozhlížela se kolem sebe, jako kdyby chtěla vědět, co je nového. Zajímala ji ale jen jedna věc. Pytel s granulemi byl na svém místě, jen kousek od ní, takže zatím všechno v pořádku. Gauč byl jinak prázdný, což bylo taky správně. Neměla zájem o nějaké nezvané hosty, jako byl ten podivný had.   Fany se v životě neřídila podle nějakých složitých pravidel, ale…