Kapitola 18
Devátý den
Další den jsem přivítal nevyspalý a stále mi nebylo o moc lépe. Byla mi zima i pod dekou a pořád mě hrozně bolel žaludek. Zvracení jsem se ale už nebál.
S jídlem to dneska nebudu moc přehánět, zůstanu jen u vody.
Nebo bych mohl zkusit nějakou whiskey jako dezinfekci. Nakonec, je mi tak blbě, že to snad horší být nemůže.
Vyškrábal jsem se z postele a došel se vymočit, což bylo maximum, co jsem byl schopen pro hygienu ten den udělat. Pak jsem šel rovnou do skladu alkoholu a vybral si tam nejsilnější whiskey, co jsem našel.
Dokázal jsem vypít jen asi deci, než začal celý organismus protestovat.
Cítil jsem horko, jak destilát postupoval jícnem až do žaludku, a tam se snad začal vařit. Alespoň podle toho, jak to bolelo. Padl jsem na kolena a opřený o ruce jsem několik nekonečných minut zůstal v křeči. Byl jsem bolestí doslova paralyzovaný a čekal jsem kdy začnu šlehat plameny. Pak se žaludek začal uklidňovat a po další půl hodině už mi bylo lépe.
Zato se mi dost motala hlava.
Sotva jsem vstal a už jsem zase na mol.
To je skoro, jako to léto před nástupem na vysokou.
Znenadání mě dohnala vzpomínka z probdělé noci a já už věděl, jak smíchat ředidlo s alkoholem, aby motor nevybouchnul při prvním nastartování. Pro jistotu jsem si ten poměr zapsal, protože jsem nebyl ve stavu, že bych si mohl něco pomatovat déle než několik minut.
Vypil jsem litr vody z čínského ledovce a pak už jsem se zmohl jen na to, odploužit se do postele. Stále mi nebylo dobře, ale vypadalo to, že bych se konečně mohl vyspat. Sice bylo ještě ráno, ale celou minulou noc jsem nespal a stejně jsem nemohl dělat nic jiného. Když jsem usnul, bylo všechno nějak mlhavé. A pak mě ve snech honily integrály a diferenciální rovnice. Což je docela divné, protože s matikou jsem nikdy problémy neměl.