Průvodce moderního trosečníka

Kapitola 49

Centrum řízení provozu autonomních lodí, Dallas

  Po ztrátě svojí vlajkové lodi a celého nákladu musela společnost Green Dawn Overseas Transportations udělat jistá nepopulární opatření. A mezi těmito opatřeními bylo i uzavření pobočky v Dallasu. Ozývaly se nepotvrzené domněnky, že to byl trest vedení za ztrátu Green Dawn, kterou měli na starosti. Nikdo to ale nepotvrdil. Operátoři byli vlastně rádi, že dostali jen výpověď a nevyplnily se jejich nejčernější noční můry, kdy by museli i jen malou část hodnoty lodi a nákladu platit ze svého.

Už několik dní probíhalo stěhování vybavení a kanceláře byly už téměř úplně prázdné. Zbýval pouze terminál obsluhující loď Green Dawn. Z jisté nostalgie ho teď už bývalí zaměstnanci nechávali puštěný a chtěli ho vypnout jako poslední.

Přesně v 10:00 se na terminálu začaly objevovat informace o ztracené lodi. Přicházely telemetrické údaje, data o poloze a kurzu, a dokonce i předpokládaný příjezd do domovského přístavu. Všichni v místnosti se zastavili a v němém údivu sledovali monitor. Loď měla stále zadán jako cíl přístav v San Franciscu, a protože nikdo nezrušil poslední instrukce, mířila do přístavu a v pravidelných intervalech odesílala telemetrické údaje. A protože měla přes měsíc zpoždění, docela spěchala.

  Najednou byla místnost plná lidí. Jedna polovina se snažila zahlédnout stavový monitor a přesvědčit se, že se loď duchů opravdu ozvala, zatímco ostatní měli v ruce telefon a snažili se někam dovolat. Většina z nich jednomu člověku a každý doufal, že on bude ten první, kdo se dovolá.

Další kapitola