Epilog

  Na okraji jednoho malého městečka v Severní Karolíně stál dům s velikou garáží a malou zahradou. Před garáží byla zaparkována dvě kola a jedna elektrická motorka a nikde se nehnul ani list. Tedy alespoň prozatím. Bylo jedenáct hodin a padesát sedm minut.

Přesně v poledne přijelo k domu z různých směrů několik černých SUV s tmavými skly a elektrickým pohonem, který byl tišší než ta kočka, která se vyhřívala na příjezdové cestě a spokojeně předla. Byla jediná, kdo zaregistroval příjezd aut a s hlasitým stěžováním se šla vyhřívat na zahradu k sousedům.

  A jinak se pořád nikde nehnul ani list.

Jen na obloze kroužil ve výšce sto metrů malý dron a sledoval celou situaci pod sebou. O několik vteřin později se zároveň otevřely dveře všech aut a z každého auta vystoupili tři agenti FBI s neprůstřelnými vestami a samopaly MP4, připravenými ke střelbě. Agenti obklíčili dům, ale nejvíc se jich soustředilo kolem garáže.

  K držadlu dveří od garáže přivázali lano, které bylo připevněné k nejbližšímu SUV. Velící agent dal rukou znamení, že akce začne za tři,

dva,

jedna

a auto se rozjelo, vytrhlo dveře a pět agentů mířilo svými samopaly dovnitř garáže.

Zevnitř garáže na ně mířili čtyři kluci, ve věku kolem patnácti let, většinou překvapenými pohledy. Chvíli nikdo nevěděl, co má dělat a už se zdálo, že se federální agenti omluví, že si spletli dveře. To se ale nestalo. Zvyk je železná košile, takže zařvali na kluky:

  “Odhoďte zbraně a obličejem k zemi” a protože nic nebylo tak, jak čekali, někdo dodal: “a myši taky”. I přes jistý komický potenciál celé situace, se nikdo nesmál a čtyři kluci, vystrašení k smrti, pomalu položili bezdrátové myši, které měli v ruce, a opatrně si lehli na zem. Na pozadí bylo slyšet, jak velící agent telefonuje svým nadřízeným a žádá další instrukce.

A tak FBI lokalizovala a dopadla pachatele největšího kybernetického útoku na systém Galileo v historii.