Fany pes

Aneb očmuchat a kadit

  • Fany pes

    Jak to všechno začalo

    Všechno to začalo tenkrát, na začátku léta roku 2016 v Minnesotě, když tak hodně pršelo. Déšť nepřestal ani na minutu po dobu dvou týdnů a vážně to byla hrozná otrava. Bylo to tak zlý, že pár lidí na jihu už začalo objednávat prkna a trámy na archu. Ale v nebi nezaplatili účet za vodu, takže nakonec přestalo, a to bylo fajn.    Pak ale všechna ta voda dotekla až do města Weaver a to už tak fajn nebylo. Povodeň trvala jen jeden den, ale stačila tam napáchat pořádné škody. Nestačilo, že odnesla plátno letního kina a nádrže na vodu, které tam přivezli o týden dřív v rámci boje proti suchu. Srovnala se zemí téměř všechny domy ve městě, včetně toho na mrkvové ulici, který měl tu smůlu, že stál nejblíž řece. Ale tohle není příběh o tom domě.    Dům to rozbilo a…

  • Fany pes

    Začátek cesty

      Řeka byla rozbouřená a poté, co smetla několik měst, obsahovala víc stavebního materiálu, hlíny a stromů než vody. Místy se rozlévala do polí a lesů a díky tomu se postupně zklidňovala. Přesto v ní bylo stále víc vody než obvykle. Gauč se pohupoval na jejích vlnách nahoru a dolů a přes všechna očekávání se stále držel na hladině. Fany se krčila co nejníž, aby z něho nespadla. Byla vyděšená a ležet bez hnutí bylo to jediné, čeho byla zrovna schopná. Spadnout do té špinavé, divoké vody se jí nechtělo a nebyla ani moc dobrý plavec. Kdyby se ocitla ve vodě mimo gauč, určitě by jí rychle uplaval a ona by byla…

  • Fany pes

    Smrad a hnus

      Fany už dávno neměla tak lehký spánek, jako dřív a hned tak něco ji nevzbudilo. Teprve když se jí do kožichu opřelo vycházející slunce a kolem hlasitě zpívali ptáci, vzbudila se. Pomalu otevřela oči, líně protáhla přední nohy, pak zadní a dlouze si zívla. Posadila se a rozhlížela se kolem sebe, jako kdyby chtěla vědět, co je nového. Zajímala ji ale jen jedna věc. Pytel s granulemi byl na svém místě, jen kousek od ní, takže zatím všechno v pořádku. Gauč byl jinak prázdný, což bylo taky správně. Neměla zájem o nějaké nezvané hosty, jako byl ten podivný had.   Fany se v životě neřídila podle nějakých složitých pravidel, ale…

  • Fany pes

    Supi

      Ráno přivítala Fany v dobrém rozpoložení. V noci se dobře vyspala, nic ji nebudilo a nepršelo na ni. Stále měla kde ležet a rychlou kontrolou čumákem se přesvědčila, že má i granule. Když už byla v tom, dopřála si pořádnou snídani. Potřebovala doplnit energii. Lidé vůbec netuší, jak namáhavé je ležet celý den na gauči. A pak ještě celou noc. Granule zapila vodou z řeky. Chutnala trochu jinak, ale nedokázala poznat čím to je. Zážitky z předchozího dne už vybledly a měla takovou žízeň, že by vodu vypila i tak. Nebyla žádný hloupý vořech, takže věděla, že teprve po snídani může čůrat a kadit. Neměla jinou možnost než to dělat…

  • Fany pes

    Bílý prášek

      Další den se Fany vzbudila až když jí slunce začalo svítit do očí. Tohle neměla ráda. Nejradši se budila, když ještě byla tma a pán připravoval snídani. Sobě dělal vajíčka se slaninou a vždycky jí kousek slaniny nechal. Jó to byly časy.   Pak se ale stalo, že pán několik dní nebyl doma a staral se o ní soused. Ten jí dával také slaninu, ale jen proto, že by se jinak zkazila, a to už není ono. Když se konečně pán vrátil domů, voněl nějak jinak a dlouho mu trvalo, než se vrátil ke svému pachu, ale přitom se k němu nikdy nevrátil úplně. Na břiše měl nějakou divnou…

  • Fany pes

    Pes a jeho kluk

    Noc nebyla tak příjemná, jako těch několik předchozích. Těsně po západu slunce začalo trochu pršet a Fany se musela krčit na gauči a snášet nepřízeň počasí, jako nějaký pouliční pes. To nebylo nic pro ni, ale neměla na výběr. Opustit gauč nepřicházelo v úvahu a také tu byly granule. Ty by neopustila nikdy. Naštěstí déšť netrval dlouho a díky teplému vzduchu zase rychle usnula. Přesto jí to připomnělo nepříjemnou skutečnost, že už nemá střechu nad hlavou. S tím ale zrovna nemohla nic dělat, proto raději usnula, i když nekonečné šplouchání vody jí s tím moc nepomáhalo.   Ráno ze všeho nejdřív zkontrolovalo stav granulí a teprve když byla spokojená s množstvím granulí ve svém…

  • Fany pes

    Jídlo a hlad

      Fany se probudila do podmračeného dne. Od doby, co skončily ty dlouhé deště byl tohle první zamračený den. Pro ni v tom ale moc velký rozdíl nebyl. Na oblohu se nikdy moc nedívala, proč taky? Žádné jídlo se tam nevyskytovalo a i kdyby, bylo by moc vysoko. S jejím špatným zrakem pro ni všechno, co bylo daleko, zůstávalo trochu v mlze a oblohu měla vlastně zamračenou pořád.   Jeden důležitý rozdíl tady ale byl – když bylo pod mrakem, nehřálo tak slunce. V chladných dnech to bylo fajn, válet se v trávě na sluníčku a nechat si ohřívat kožich. Když bylo moc teplo, to už se Fany naopak nelíbilo. To…

  • Fany pes

    Psí spřežení

      Nový den nezačínal pro Fany nejlíp. Svým způsobem si uvědomovala výjimečnost své situace, ale nedokázala si to spojit s nepřítomností svého pána. A přitom právě ta ji už začínala opravdu trápit. Její vnitřní hodiny se už naléhavě ozývaly s tím, že doba, kterou strávila bez svého pána, je nepříjemně dlouhá. Kdyby byla ve svém domě, vylezla by ven malými dvířky na zahradu a tam by se vyhřívala na slunci. Trochu by se proběhla po trávě a vynadala ptákům, co jí sedají na trávník. A pokud by byl dobrý den, měla by příležitost vynadat i pošťákovi, ať se drží od jejich domu dál. Možná by jí stačila aspoň ta snídaně.…

  • Fany pes

    Dům na vodě

      Hned po probuzení odhodlaně prohledala celý gauč, ve víře že granule budou na svém obvyklém místě a ona zažene ten hlad, který už začínal být neodbytný. Kručení v břiše se ozývalo častěji a občas ho doprovázely mírné křeče. Zatím jen slabé a spíš nepříjemné. Fany věděla, že se musí něčeho najíst. Ale čeho?   Pozorovat ryby, jak plavou kolem gauče, byla zábava a několikrát hrábla tlapou do vody. Spíš, aby se ujistila, že obraz je skutečný, než že by měla snahu něco opravdu chytit. Všechny ryby v ten okamžik zmizely a nějakou dobu trvalo, než se zase vrátily a bezstarostně doprovázely Fany na její cestě. Skočit do vody, ve snaze nějakou…

  • Fany pes

    Rybáři

      Párek z předešlého dne byl dobrý, ale ráno byl téměř stejně zapomenutý, jako ten předešlý den. Někde vzadu v hlavě byla příjemná vzpomínka na hodnou holku a teplý párek, který jí hodila, ale žaludku to bylo jedno. Žaludek má tu nepříjemnou vlastnost, že žije jen přítomností a minulost ani budoucnost moc nehrají roli. Byl tu nový den, a i když neměla takový hlad, jako včera, pocit prázdného žaludku byl neodbytný a hlavně nepříjemný. Pro Fany, která téměř neznala, co je hlad, to byla nová zkušenost. Nebylo ale o co stát a klidně by to s nějakým člověkem vyměnila za pytel granulí. Třeba i kočičích.   Kdyby se jí zeptal nějaký pes, asi…