-
Smrad a hnus
Fany už dávno neměla tak lehký spánek, jako dřív a hned tak něco ji nevzbudilo. Teprve když se jí do kožichu opřelo vycházející slunce a kolem hlasitě zpívali ptáci, vzbudila se. Pomalu otevřela oči, líně protáhla přední nohy, pak zadní a dlouze si zívla. Posadila se a rozhlížela se kolem sebe, jako kdyby chtěla vědět, co je nového. Zajímala ji ale jen jedna věc. Pytel s granulemi byl na svém místě, jen kousek od ní, takže zatím všechno v pořádku. Gauč byl jinak prázdný, což bylo taky správně. Neměla zájem o nějaké nezvané hosty, jako byl ten podivný had. Fany se v životě neřídila podle nějakých složitých pravidel, ale…
-
Začátek cesty
Řeka byla rozbouřená a poté, co smetla několik měst, obsahovala víc stavebního materiálu, hlíny a stromů než vody. Místy se rozlévala do polí a lesů a díky tomu se postupně zklidňovala. Přesto v ní bylo stále víc vody než obvykle. Gauč se pohupoval na jejích vlnách nahoru a dolů a přes všechna očekávání se stále držel na hladině. Fany se krčila co nejníž, aby z něho nespadla. Byla vyděšená a ležet bez hnutí bylo to jediné, čeho byla zrovna schopná. Spadnout do té špinavé, divoké vody se jí nechtělo a nebyla ani moc dobrý plavec. Kdyby se ocitla ve vodě mimo gauč, určitě by jí rychle uplaval a ona by byla…
-
Jak to všechno začalo
Všechno to začalo tenkrát, na začátku léta roku 2016 v Minnesotě, když tak hodně pršelo. Déšť nepřestal ani na minutu po dobu dvou týdnů a vážně to byla hrozná otrava. Bylo to tak zlý, že pár lidí na jihu už začalo objednávat prkna a trámy na archu. Ale v nebi nezaplatili účet za vodu, takže nakonec přestalo, a to bylo fajn. Pak ale všechna ta voda dotekla až do města Weaver a to už tak fajn nebylo. Povodeň trvala jen jeden den, ale stačila tam napáchat pořádné škody. Nestačilo, že odnesla plátno letního kina a nádrže na vodu, které tam přivezli o týden dřív v rámci boje proti suchu. Srovnala se zemí téměř všechny domy ve městě, včetně toho na mrkvové ulici, který měl tu smůlu, že stál nejblíž řece. Ale tohle není příběh o tom domě. Dům to rozbilo a…
-
Guvernér
Guvernér Larris spěchal chodbou své vily, a přestože měla Trogastea asi jen dvě třetiny standardní gravitace, byl zadýchaný. Mohla za to jeho nadváha, která se mu už trochu vymykala z rukou, ale on v tom neviděl žádný problém. Naopak to považoval za odznak moci. Lidem přece nemůže vládnout nějaký hubený chudák, co vypadá, že nemá co jíst. Guvernér nebyl zvyklý pospíchat a do podobných situací se nedostával často. Tohle byla jeho planeta a každý musel vždy čekat na něj. Ani to mu ale život na Trogastee dostatečně nezpříjemnilo a stejně celou planetu nenáviděl. Nesnášel ten všudypřítomný prach, zápach z dolů a hnusili se mu i lidé, kteří tam pracovali. Nikdy si nedokázal přiznat,…
-
Geografie, politika a jiné nudné věci
Téměř ve špičce ramena epsilon galaxie Nemesis Cloud se nachází hvězdný systém Triazzo. Tvoří ho celkem dvacet planet, ale jen dvě jsou vhodné pro život. Větší planeta Tezarth je plná bizardních tvorů a bohaté vegetace. Má rozsáhlé lesy, vysoké hory se špičkami pokrytými sněhem, malebná jezera a obrovská moře. Je dokonalým příkladem inženýrství Gildy a bezchybné terraformace. Panuje tam příjemné klima a velké plochy vnitrozemí jsou využívané pro zemědělskou činnost. Kromě toho je to i oblíbené dovolenkové letovisko s krásnými hotely a širokými plážemi s tím nejjemnějším pískem. Kdyby Gilda tiskla propagační letáky, Tezarth by určitě byla na titulní straně. Druhá planeta Trogastea je její pravý opak. Pustá planeta, obsahující jisté…
-
Průvodce moderního trosečníka jako e-kniha
První pokus o vytvoření e-knihy se docela povedl. Je tam ještě pár věcí na doladění, ale pro zájemce ho přikládám ke stažení.
-
Epilog
Na okraji jednoho malého městečka v Severní Karolíně stál dům s velikou garáží a malou zahradou. Před garáží byla zaparkována dvě kola a jedna elektrická motorka a nikde se nehnul ani list. Tedy alespoň prozatím. Bylo jedenáct hodin a padesát sedm minut. Přesně v poledne přijelo k domu z různých směrů několik černých SUV s tmavými skly a elektrickým pohonem, který byl tišší než ta kočka, která se vyhřívala na příjezdové cestě a spokojeně předla. Byla jediná, kdo zaregistroval příjezd aut a s hlasitým stěžováním se šla vyhřívat na zahradu k sousedům. A jinak se pořád nikde nehnul ani list. Jen na obloze kroužil ve výšce sto metrů malý dron a sledoval celou situaci pod…
-
Kapitola 50
V temnotě Přišel jsem k sobě na studené železné podlaze. Všude byla tma a pořád se mi ještě motala hlava. Zkusil jsem vstát a ujít několik kroků, ale hned jsem do něčeho bolestivě narazil. Nemělo smysl takhle riskovat a chodit poslepu tmou, tak jsem se zase položil na všechny čtyři a pomalu zkoumal své okolí. Po malých krůčcích jsem se došoural k hromadě koberců, která dřív bývala mojí postelí. Tam mě čekalo důvěrně známé a relativně bezpečné prostředí, kde jsem se rozhodl počkat do rána. Znovu jsem se probudil po několika hodinách neklidného spánku a do kontejneru svítilo sluneční světlo. To bylo divný, protože do obývacího kontejneru slunce nikdy nesvítilo. Začal jsem…
-
Kapitola 49
Centrum řízení provozu autonomních lodí, Dallas Po ztrátě svojí vlajkové lodi a celého nákladu musela společnost Green Dawn Overseas Transportations udělat jistá nepopulární opatření. A mezi těmito opatřeními bylo i uzavření pobočky v Dallasu. Ozývaly se nepotvrzené domněnky, že to byl trest vedení za ztrátu Green Dawn, kterou měli na starosti. Nikdo to ale nepotvrdil. Operátoři byli vlastně rádi, že dostali jen výpověď a nevyplnily se jejich nejčernější noční můry, kdy by museli i jen malou část hodnoty lodi a nákladu platit ze svého. Už několik dní probíhalo stěhování vybavení a kanceláře byly už téměř úplně prázdné. Zbýval pouze terminál obsluhující loď Green Dawn. Z jisté nostalgie ho teď už bývalí…
-
Kapitola 48
Jeden den do odletu Vstával jsem trochu pozdě a omlouval to tím, že je to předposlední ráno na ostrově. Tak proč spěchat? Při snídani jsem si psal poznámky, co všechno bych měl udělat, než odletím. Zpočátku jsem to měl za banalitu, protože by mělo stačit jen natankovat palivo do nádrží a ráno odletět. S každým zapsaným bodem přicházely další nápady a já doplňoval nové a nové věci. Některé jsem zase hned přeškrtal, ale než skončila snídaně, byl z toho docela slušný seznam. Oholit se Vykoupat se Zapsat přesné souřadnice ostrova Přepnout Teslu do úsporného režimu Dolít benzín do nádrže letadla Namontovat druhou nádrž a propojit ji s primární Připravit jídlo a pití…